Růže a trní

V kletbu upadla, věčné mládí aby prospala

Zem v tmu zahalena, však slza na ni nekápla

Mladý princ spěchá ke krásčině záchraně,

ale po jedné panně jeho srdce neprahne.

Ztratila se radost, ztratilo se pochopení

beze studu láska upadla v zapomnění.

Na strach a beznaděj změnila se čistá víra,

ve studených srdcích plamen ohně zmírá.

Krásná Růženka doufá a dál si tiše sní,

princ zapomněl na poklad skrytý v trní.

Lesk zkřížil cestu a změnil ji v bláznovství,

nač pokoušet se žít jinde než v marnosti?

Spala rok, spala dva, spí celá staletí,

sní o princi, který ji zbaví zlého prokletí.

Čekala na polibek sladký jako včelí med,

čekala na hrdinu, čeká na něj ještě teď.