Stařenka
Stařenka
v mraze tam stojí poslední lavička
a na ní sama krčí se v koutě
a třese se zimou promrzlá babička.
Je Štědrý večer - již pozdní hodina,
do jejich bílých vlasů sněží.
"Kdepak je babičko, kde je tvá rodina?"
"Již dávno v zemi mrtva leží."
"Načpak tu čekáš? Na poslední vlak?
Pročpak v tak pozdní hodinu?"
"Čekám já chlapče na zázrak,
dnes uzřím svoji rodinu.
Dnes uzřím ji, ač z živých není,
až zapálím za mrtvé svíce.
Zdalipak věříš v převtělení
ve bělostné holubice?"
Pak babička vstala a zažehla svíci,
temnotou zableskla drobounká jiskřička,
"Vraťte se ke mně - mí milí spící!"
šeptá si do ticha prokřehlá babička.
Pak z krovu přístřešku zazněl hlas křídel,
hvězdy snad pohasly ve chvíli onu
a jas se vznes´ jak od stínidel,
když usedali na peronu.
A babičce vlhnou dojetím víčka,
když spatřila několik holoubků sivých.
"To za vás dnes vzplála moje svíčka,
vy moje vzpomínky ze světa živých.
Tohle můj syn, má ztracená dcera
a muž - zemřel roku, co byli jsme svoji..."
"Myslíte holoubky? Vrkají do večera..."
"To nejsou ptáci! To andělé moji."
Dál babička mluví do nádražní ozvěny,
dávno již klečí na promrzlé zemi,
"Jaképak dějí se na světě přeměny,
však stále stejnými zdáte se mi."
Tak minula noc a nastal den již,
v ranním dnes rozbřesku tu poslední lavička,
kdo tudy procházíš, prosím tě slyš,
že na ní pod sněhem spí mrtvá babička.
To noci vánoční tu stařenka umrzla,
když krmila holoubky v nejvyšší hodině.
Snad vlastní nebesa po smrti nalezla
a snad se vrátila ke svojí rodině.
Kdo přijde blíž, ten všimne si svíce
vyhaslé - zaváté již od večera
a nad ní v krovech vrkají holubice,
je jich však o jednu více, než včera.
Komentáře (21)
Komentujících (19)
Doporučit
Tisk
Velice citlivý pohled na dění kolem hrobských vrátek a za nimi. Tip.
21.04.2022 13:35:30 | Š č o č i n
Přidávám se též k ostatním s názorem, že Vaše balada je velmi kvalitní a děj krásný. Hodně zdraví.
10.09.2020 15:19:24 | Hesoun Václav
Moc hezky napsané, úplně to člověka do příběhu vtáhne. Smutné, ale tak plné pocitů a vjemů. Krásně píšeš a ST je i málo nad tou tvou citlivostí. ;-)
23.02.2020 14:59:53 | jenommarie
ST* Úžasné! Tyhle staré dobré rýmované poctivé klasiky jsou pro mě prostě chléb poezie, potažmo celé literatury...
23.02.2020 14:53:25 | Slovanská Julie
Něco tak silného jsem dlouho nečetl.Do toho poslouchám Bolero - M.Ravela. Myslím,že bys neměla nikdy přestat psát a naplno se tomu věnovat.Máš v sobě obrovský cit a uchopení...je to velmi cenné a toto nemá jen tak každý.
11.11.2019 19:37:26 | Krahujec
Tohle je síla! Začíná trochu nerudovsky, pak ale už docela současným jazykem. Až mi šly slzy dom očí. (Anna Magdalena)
29.08.2019 22:07:21 | Anna Magdalena
Jsi
jemná královna
jemný déšť
toulavých lesních cest..
do deště zapletená
s růží a prstenem
láskou vytvořená
větrem provátá
příbojem ošlehaná
poznáním prozářená
s dešťěm a růží
Sluncem zalitá
jak živá pohádka
jak světlo procitá..
28.02.2019 00:16:50 | milík
Tohle se povedlo.
03.02.2019 22:43:03 | Isabella Monvoisin
Krásná balada, moc hezky zveršována, souhlas s Danaskou. Také ode mě ST.
08.03.2018 15:57:49 | Jenda P.
Milá Rybičko Duhová, to je balada jak od Erbena. Krásná a dojemná. ST jasná volba.
05.12.2017 18:08:15 | danaska
mám husí kůži po těle
to dotknuli se Tví andělé
byť dlouhé měděné mám vlasy
šupiny spadly mi
údivem asi...
ST
05.12.2017 15:02:01 | Malá mořská víla