Večírek bohémy

Je vecer.
Jeden z bytu centra olomouce
Sestava nudne spolecnosti
Jedno ego cte svoje basne
Neodzitych skutecnosti
Ze zivota
Stojis v rohu
znudene koukas
A tak jdu k tobe
s prosbou o ohen
chodba onoho bytu
Kde hovor prokladame
Sklenicemi lacineho vina.

Mame hladinku
vecirek skoncil
A doprovod na ulici
doprovazi exhibice libani
meho tela, tveho tela
a ruce hraji koncert.

V chodne tveho bytu
vyhrnuta sukne
ztracena kalhotky
v rohu
A moje nehty zaryte do tvych zad
A prdele.

Naha v kuchyni
vecerim posledni vino
za zvuku gramofonu.

Muj skleb dava najevo opovrzeni
Tvou neforemnou
mladou
postavou.

Beres mne za vlasy
Tva ruka drti nadro
Smeju se nahlas
za ruku vedu te do loznice
kde nenechame spat ani sousedy.

Rano sedim se strasnou kocovinou
Na hrane postele.
Cigaro
kafe
hledani vzpominek
a meho obleceni.

Posledni brutalni vymena jazyku
Odchazim do brzkeho rana
Silonky roztrhane
Vzpominky taky
Mozna nekdy
Nebo taky naposled.