A tehdy se mé srdce zlomilo

Když miloval jsem poprvé,
jen přes sklo okna jsem se na ni díval.
Poznal jsem něco co mé srdce nesvede,
a do všech zbabělců jsem si spílal.

To bylo poprvé, co lásku jsem pochopil,
to bylo poprvé co jsem radostí skákal.
To bylo poprvé co jsem se rozzlobil,
To bylo poprvé kdy jsem pro někoho plakal.

Jak čas šel dál já pořád doufal v zapomnění,
spokojen tiše se snažil být.
Zapomnění však pro mé srdce není,
jen s bolestí jsem si zvykl žít.

Pak zamiloval jsem se znovu,
a kvůli lásce nesnášel přítele.
Doufal že snad bychom mohli být spolu,
ale mé srdce na to bylo moc nesmělé.

To bylo podruhé, co se mé oči zalily slzami,
to bylo podruhé, kdy bolest lásky jsem chápal.
To bylo podruhé, co šel jsem dál s jizvami,
to bylo podruhé, kdy jsem pro někoho plakal.

Na ni téměř jsem zapomněl, pro lásku k příteli,
však srdce krvácí dál.
Krvácí protože, my dva lásku jsme neměli,
tu lásku kterou jsem jen já sám znal.

A tehdy miloval jsem znovu,
znovu a stejně nešťastně.
A modlil se, prosil jsem k Bohu,
ať slyší mé modlitby žalostné.

A tehdy se mé srdce zlomilo,
zlomilo jak suché trávy stéblo.
To bylo to co mě srazilo,
to bylo to co mě smetlo.

Neštěstí lásky, tehdy jsem pochopil,
tehdy jsem pochopil citové zranění.
Svou lásku k tobě, nikdy jsem nerozbil,
Mou lásku, mé srdce, nikdy nic nezmění.

A to bylo potřetí……..
To bylo potřetí, co jsem pro někoho plakal.

A tehdy mi citů už nezbylo,
a tehdy se mé srdce zlomilo.