Vyhlídky

Blíží se léto, co nás asi čeká, doufám, že ne partner co se pořád vzteká.
Snad dny plné slunce, pohoda na každém kroku, bylo by krásné být nějaký ten den po Tvém boku.
Proč někdy připadá si člověk jak křídla bez perutí, vždyť je tak krásné dělat obyčejné věci pro druhého s chutí.
Životem bloudím, hledám ztracenou cestu, já hledal bych Tě snad i na vrcholu Everestu.
Člověk se směje, nedává na sobě nic znát, ale víš jaké je to ve dvou se smát?
Jaké to je začít dělat věci společně, říct si pak po pár dnech - no konečně.
Těšit se na maličkosti stejně jako dítě se těší na novou hračku, těšit se jako alkoholik, když otevírá plnou flašku.
S pravidelností s jakou za větou se dělá tečka, já říkal bych Ti LÁSKO stále dokolečka.
Chci snít o Tvém krásném úsměvu, říkat Ti jakou si dáš na zmrzlinu polevu.
Chci snít o tom jak asi voníš, jak koukám kam nemám, když přede mnou se skloníš.
Snít o tom jak rozzářit Ti každý den, prostě být Tvůj raubíř i gentleman.
Sním o tom jaké asi je splynout s Tebou v políbení, zda dala bys mně k němu vůbec povolení.
Já začínám snít i o Tvém těle a tak si říkám zda neměl bych už vyhledat léčitele.
Když prošla bys okolo mě v prádelku, já v tu chvíli věděl bych, že nezvládnu tuhle prověrku.
Víš, člověk může být unavenej, ale uvnitř mu láska sílu musí dávat, nevíš jaké to je třeba s radostí s někým ráno vstávat?
Prostě vidět před sebou cestu, po které se dá jít s úsměvem, říkat si, že jeden pro druhého jsme tím největším objevem.
Zvládnout spolu každou překážku, protože život není jen o vítězství, ale přinese i nějakou tu porážku.
Teď říkám si při pohledu na složené řádky, že já se nechal vtáhnout zase do pohádky.
Je čas tedy ukončit rýmování a co takhle se těšit na setkání?