Pro Honzu

Zdál se mi sen o tvých svítivých očích,

jak ti pohledem jedu po obočích,

jak jenom ty se ke mně přilneš s něhou

a naší peřinu odkopneš celou.

Já začnu laskat chmýří na tvém těle,

zatímco oba padáme do postele,

s chtíčem si mě tvé oči prohlíží,

a naše rty jak labutě se přiblíží.

Ty teď pociťuješ mé jemné tělo,

polibky tvé zrození vzhůru vjelo,

ty cítíš jak má hlava dolů plyne

a tvé oblečení v místnost se vine.

Obdivuji tvoji vrozenou krásu,

šetrně chytnu mou jedinou spásu.

Cítím tvůj pot, stres a očekávání,

jak si ji vložím do úst znenadání.

Užívám si onu nádhernou chvíli,

vnímám celý tvar do poslední žíly.

Náhle začnou pohybovat krku svaly,

ty úlevou jen vypustíš dechy chvály.

Miluji tě, tohle nezapomenu,

tak moc jsem potřeboval tvojí změnu.

Přinesl jsi mi nový cíl života,

díky tobě mě nepřemůže samota.

Ty pak jen stříkáš, já nic neplivu zpět,

milý Honzíčku, chci tě tady a teď.