trudný život nosiče

(obraz od Paula Klee)

plakal a plakal

nad vlastní chybou

že prý mu ústy

myšlenky hýbou

a ruce k tomu

s něžností hromu

rády by nandaly

jen není komu

takže se alespoň

vyřádil slovy

hledal ta správná a

snad našel, kdo ví

v zajetí vzteku

oddal se breku

nad sebou sténá

už nenajde léku

heká a heká a 

vzteká se stále

hloupoučký hříbeček

propánakrále

ještě snad aby

jak v tůni žáby

někdo mu vykvákal

aby se zabil

to by se teprve

rozplakal prudce

jako to housátko

chycené v ruce

budoucnost němá

nic pro něj nemá

jen aby trápil se

furt s těma dvěma