Posaď se a poslouchej

Posaď se a poslouchej,
Nepochopeného samaritána.
Jeho smích,
Když neviditelným bičem,
Vysekává další kus rozumu.

Stoupni si a sleduj,
Další vlak naděje,
Jedoucí vakuem harmonie a vůně železa.
Nech ho projet.

Otoč se a ochutnej,
Flákotu rtuti.
Vrací se stále zpět.
Chutná tak povědomě,
Jako vzpomínka na dětství.

Klekni si a přivoň,
Ke květině ze skla.
Kopni do ní,
Tak jako už tolikrát.

Natáhni se a sáhni,
Po stěnách kolem sebe.
Říkají si život,
Drž se jich, dokud můžeš.