Anotace: in memoriam potkanky Sárky Šímové..dušičky mé zamilované..
dokolečka
dokola
myška hryže
stíny
světlo září
na hoře
duše v hoře
kvílí
a komu se to nelíbí
ať za myškou
pílí...
též
stane-li se andělem
vrátí
Světlou chvíli
Hlodavci jsou bezva. Měla jsem flekaté morče Lucinku. Vždycky mi vlezla do rukávu a broukala si tam až z toho usnula. Po půl hoďce vylezla ven druhým rukávem. Moc dlouho bohužel nevydržela. Asi jsem měla málo rukávů. Zato teď máme na letišti spoustu syslů a jak řekla už teta Kateřina v Saturninovi: "Více děr, více syslů, více hlav, více smyslů." Tak si myslím, že docela smyslíme. :oD
22.02.2015 12:30:59 | Tichá meluzína
když jsem bydlel u kamarádky, pořídili jsme si potkaní děvčátko..občas jsme je pouštěli s klícky, aby si přivoněla ke světu vůkol..v nestřeženém okamihu
ohlodala jakousi mou kresbu, odloženou blízko klícky, s takovým citem ji
upravila, že vykousala z mé čmáranice siluetu jakési nezamýšlené barevné figury - její dílko jsem pak použil na koláž a dobře se tam vyjímalo..ano
Sárka Šímová měla duši..stala se vpravdě mou spoluautorkou..:-)
22.02.2015 12:43:11 | Frr