Anotace: něco o tom, jak obava z poplašení objektu lásky brání totálnímu sblížení
*
vnímáš stále stejné doteky
ale ty čekáš ten různý
stále odkládaný
ostych či napětí?
stále opakovaná ouvertura
stále odkládaná první arie
v nedoslyšnu forte finále...
až nečekaný dotyk mimoděk
najednou spustí myriádu
elektrických výbojů
na zpozornělých čivech
a odstartuje tu nádhernou
operu prožitků a vjemů
které naplňují prostor
se zdánlivě již zprofanovaným jménem
láska
četl jsem jedním dechem a na to poslední slovíčko mi to nedalo, budu muset víc trénovat . moc pěkné :)
04.01.2017 13:30:23 | klaun
moudré rozhodnutí... já trénuju dodnes a to už dávno vím, že mi to už nikdy k ničemu nebude (:-D
04.01.2017 22:53:42 | aravara
říká se nikdy neříkej nikdy :-)
05.01.2017 05:14:34 | klaun