Družina Valkýr

Že nebyl to tehdy krutý sen,
jako včera vidím ten den.
Vidím člověka s krutou nemocí,
o pomoc volaje, v koutě se krčící....
Tušil správně, že divné má to křeče,
kostryma se blíží, s kosou se vleče.
Ještě že volal, boji se nebránil,
zubaté kmotře první ránu zasadil.
Že má před sebou Vikinga,
nedala si říct,
před ním je fakt malinká,
však navždy chtěla ho mít.
Již počtvrté ji odehnal,
nedostávalo se už ale sil.
Po nápoji Valkýr usínal,
aby se za čas zase bil.
Tak se vzbudil uprostřed Valhally,
krásné Valkýry ho tu hojily.
Že zapomněl, čí a k čemu vlastně je,
pomáhaly mu jiné nápoje.
Zabíjel tu čas, sbíral síly, cvičil,
aby na další boj se vylepšil.
Teď síly má daleko víc,
nebojí se kosíře nic.
Bard Stanislav Django Bradley Jalovec