Z Pankrácké romance

Ledově chladná dlaň

Se dotkla jeho zakrvácené košile

Hodinky odtikávaly ztracený čas

„Ostatky nevydávat!“

Jak mrzce zní jejich rozhodnutí

O životě a smrti člověka

Jen rudá holubice se vznesla nad šedivou mlhu

Temného dvora

Mávla křídly a zmizela z dohledu

Za horizont. Uvidí nebe?

Šibenice ztlučená z trouchnivějícího dřeva

Jen poslední pohled z očí do očí

Kati už vypustili psy

Jejich štěkot nesoucí se třeskutým ranním tichem

Kontrastuje se zoufalým křikem

Vycházejícím z vyšetřovacích cel

Pečlivě spletený provaz

Milosti odzvonilo na věčné časy

Žádný ruky stisk

Žádné objetí

Sbohem, živote.

Měl jsem Tě rád.