Královna

Nádvoří kamenné
hořící louče
kat brousí v katovně
popravčí meče

pacholci stříhají
mé dlouhé vlasy
ptáci už zpívají
svíce pohasly

paprsky slunce
proskočí celou
hladí mi ruce
Bože jak hřejou

svítání smrti
bleskne mi v hlavě
už neucítím
pomněnky v trávě

pro lásku setnou mi
dnes moji hlavu
skončete s běhnou
zašumí v davu

cestami z bláta
vedlo mě srdce
pro lásku kata
k zatuchlé hrobce

dubová prkna
pokryli chvojím
u špalku putna
jak strašně se bojím

podkoní vyvedl
ztepilé hřebce
král v lůžku usedl
zaplatil děvce

služka ho obouvá
do vysokých bot
snad se teď usmívá
můj soudce , můj choť

mně nohy se třesou
na bílém rubáši
slzy se lesknou
krev vlastně nesnáším

nemůžu jít
ne nebudu brečet
nechte mě žít
chce se mi křičet

ruku mi podala
postava v kutně
ruka co hladila
dnes hlavu mi setne

cítím teď ve vlasech
polibek rtů ?
jakou mi v bolestech
smrt hraje hru ?

otevřu oči
vidím ho klečet
on tu hru skončil
sám proťal se mečem

padl k mým nohám
utichly davy
jsi moje královna
já sluha tvůj navždy

umřel v mém náručí
miláček kat
kdo srdci kdy poručí
koho mít rád