Anotace: ke každému z nás
***
když jsem se vrátil
s nohama kloboučků
a klobouky hřibů
rezavě tekutý
(i vatově pěnivý)
nastaly vánoce
uprostřed července
řízek z hřibu jsem osmažil
a salát umíchal
i pro svou Madonnu
sedl a smál se
až stíny a světla
si vyměnily místa
a Klondajk citů zazářil
tisíci nugety
hřejou i chladí
měsíc nevadí
hvězdám svítí oči
a noc ráno bledne
závistí
nad množstvím darů
Život je fajn. Smrt se jen tváří, že je jeho starší ségra. Pěkná báseň!
13.05.2019 22:39:18 | šerý
Díky, šerý... jen snad: že by ségra? takhle kdybys napsal prdel života(:-D
14.05.2019 11:10:18 | aravara
Když jsi se vrátil s rukama umazanýma lesem...tak jiný , tak zvláštně pyšný, měla jsem chuť srazit ti kohoutí hřeben vulgaritou, která ve mně dosud dříme, však víš, chvíle intimity tak vzácné...jako vůně hřibů s povzdechem nože...tak slyšíš lásko? Nebo aspoň ...bože?
13.05.2019 21:51:27 | básněnka
Dívko - ty umíš napsat i komentář jak báseň a to do té míry, že jsem hledal místo pro tip... Díky
14.05.2019 11:14:34 | aravara
Aravaro, ráda Tě čtu. Vždycky mi něco dáš. Něco navíc.
13.05.2019 21:48:41 | Philogyny
No jo - to se to čte, ale to bude asi tím, že svět chápeme dost podobně. Stejně ti za tu pochvalu děkuji, mám pocit, že to nepíšu zcela zbytečně...
14.05.2019 23:15:44 | aravara
...a já si myslela, že jsi na mne naštvaný, jsem vztahovačná, vím to, ale neumím s tím bojovat... :)
14.05.2019 23:19:49 | Philogyny
Znáš někoho dokonalého? Já jsem na ten tvůj vzkaz taky reagoval neadekvátně když mne předtím dopálil někdo jiný a ještě jinde, než na Literu...
14.05.2019 23:41:54 | aravara
Sedl a smál se ...a hvězdám svítí oči...už vím Jaroušku :)
13.05.2019 19:46:58 | Malá mořská víla
O tom to je..
13.05.2019 19:32:28 | SOBEC