Anotace: ~~~~~ ~~~~~
~~~~~~~~~~~~
Vidím v zrcadle tvoji tvář
vidím tvé oči ústa i čelo
a na zdi starý kalendář
a povím...chci být s tebou
tvoji odpověď pak čekám
ty v zrcadle nepromluvíš
ale já si potichu šeptám
dej pozor ať ho nevyplašíš.
A on tam stál jak stín
za kyticí růží vidět není
k růžím si potom přivoním
a odpoledne v noc se mění,
stříbrný měsíc a noční nebe
koukám se nalevo i napravo
já v zrcadle hledám tebe
to by jen básníka napadlo.
To nebe hvězdami září
jako tvé jméno v kalendáři
tu pohádku se zrcadlem
tak trochu závidím
...a na tebe,ty srdce moje
na tebe zase pomyslím
a noc si rozpustila vlasy
to bylo krásy...
~~~~~~~~
V zrcadle u červené knihovny. To se musí odžít, aby druhý pochopil. Pěkné, Květko.
30.06.2020 21:20:35 | šerý
Jak zrcadlo vidí i víc a v očích se odrazy dějí...krásně tajuplná báseň. ;-)* *ST
30.06.2020 21:14:43 | jenommarie
Maruško moc děkuji...(:-)
02.07.2020 16:17:44 | Květka Š.
Květuško i já tobě a užívej si krásné dny. Mám moc teď pracovně vytížené a nestíhám ani zde číst a odpovídat. Tak srdíčko a obejmutí TI posílám;-)*
04.07.2020 13:49:15 | jenommarie
pěkná básnička, ale zrcadla dokáží být špatné brány jinam :o)
30.06.2020 18:09:45 | Crazymike