Ranní
Za nočního svítání,
když úplněk schovaný byl v mracích.
Toužebné to volání,
odkudsi tam v krocích.
Kráčíš tam a nevíš,
co tvé zítra přinese.
Snad sen, jenž sníš,
tolik silný, že jitro jej neodnese.
Tiše tam spíš, v oblacích utkaných ze snů.
Za odrazem hory,
kam do trávy skláníš hlavu
Tam slunce se probouzí a ranní kuropění oblouzní
S šálkem čaje nad ranní kávou bez cukru
V saténovém oblaku kouře tvých pohledů vynikne chuť tvých vanilkových polibků
To tehdy, když chvíle trvá věčnost...basnik hledá pointu...
....už vím
Ty jsi ten střípek mých příběhů
Přečteno 283x
Tipy 4
Poslední tipující: mkinka
![ikonka](/img/icon_comment.png)
Komentáře (2)
![ikonka](/img/icon_user.png)
Komentujících (2)