Autobusový Manifest

Objala jsem tě stehny
Měla jsem pocit že pod vodou nikdo nevidí
Ale ono je to stejný
Všude jsou nějaký okounící lidi

Věřila jsem že alespoň na chvíli
Můžu tě mít, vždyť to chceme oba
Měla jsem v břiše křídla motýlí
Pak ale přišla ta zloba

Nemůžeme spolu být
Nemůžem spolu snít
Nemůže nás nikdo spatřit
Nemůž jsi můj
Nemů vydávám poslední hlásky
Nem alý kousek duše bereš s sebou
Ne, tohle je konec
N ás dvou