Anotace: ~~~~~~(*-*)~~~~~~
~~~~~~~~~~
On přijel za ní na bílém koni
stejně jak předloni a taky loni,
přines ji náruč těch růží planých
na kraji lesa natrhaných.
Ty plané růže ty krásně voní
víc než ty šlechtěné co dal ji loni,
zase se píchl o růží trny
stejně jak předloni a taky loni.
A kapka jeho krve k zemi se skutálí
a druhá za ní,co obě dělaly?
Země se po nich tichounce zavřela
obě ty kapky tam klíčit nechala.
Teď na kraji lesa rudé růže kvetou
jsou plané,ostatní tím pletou,
vždyť barvu mají rudou jako krev
a kolem těch růží roste zlatý mech.
Dnes zase přijel na svém bílém koni
se slovy lásky a jak moc touží po ní,
ona mu řekne „i já tě chci,miláčku“
tak veď nás dál,bílý koníčku.
Ona i on láskou tak vzpláli
na koni se líbali na koni se objímali.
Ten s nimi na hřbetě pomalu kráčí
a plané rudé růže se za nimi stáčí.
Z každého květu slza jako perla spadla
a pro ty dva zamilované
ani růže planá už nikdy neuvadla.
~~~~~~~~~~~~~~~
Velmi hezká básnička.
14.05.2022 23:17:01 | Fialový metal
:-)...mockrát Ti děkuji.
15.05.2022 14:04:04 | Květka Š.
Planá růže ... nejvíc voní.
Tak jako moudrá žena.
Která ví ... co chce.
15.05.2022 16:40:51 | Fialový metal