Anotace: ~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~
Procházet se po cimbuří
jako ta bílá paní
o mně by se povídalo
ona snad ženicha si shání.
Já vážně nevím jak se to stalo
po cimbuří už nechodím
třeba se mi to jenom zdálo
honem ten bílý závoj odhodím,
pak potichu z těch schodů scházím
někdo mi svoji ruku podává
nevadí že vás dolů doprovázím?
Nevadí,to se mi často nestává.
A už jsme dole na nádvoří
brána je otevřená dokořán
všude je plno bílých růží
já cítím v srdci snad uragán…
a ten co se mnou ze schodů kráčel
to je vám fešák,jeden by brečel
ke mně se skloní polibek dal
a líbal by dál.
Hrůza,proč mi ten budík
zase ten můj sen
vzal?
~~~~~~~~