Večerní myšlenka

Tón hlasu co doprovází tvá slova

Já jen abych ho mohla poslouchat znova

Stala by se ze mě klidně noční sova

Ta slova, písmena a věty co vycházejí z tvých úst

Když tě dlouho neslyším, je to jako držet půst

Mám tě ráda, víc

ale jinak nez svýho nejlepšího kamaráda

Je mi hezky, ten pocit když jsem s tebou

Nejen že tě vidím

Ale i nacházím jak být sama sebou

Po každé tvé větě se pídím

Jestli v ní nebyla skrytá informace

Jestli tohle už není jen má deformace

Deformace hledat skrytá slova

Reformace, pro tebe budu noční sova

Já reformovala, změnila své myšlení

Z chumlu udělala systém

A čekala co se změní.

A ono změnilo

Změnilo se toho dost

Tak moc, že na mě už nečeká most

Jsem blázen do tebe nebo do chvílích kdy s tebou jsem?

Oboje, oboje Sáro oboje

Dřív cejtila jsem se jako pes,

co má obojek

Počkej až bude léto a les

Bude posvátný místo

Ale pro nás to vždycky je město

Kde já pronesu větu jako přípitek

,, Měsíc je krásný, nemyslíš?"

Ale strašně se obávám jestli tuhle větu vůbec někdy pochopíš