Anotace: Nespatřená.
Útrpnou větou popálené
hrdlo pro věnec kamenů
obešla třikrát za poledne
kam šlápla, postavili dům
co dohoří
jako by nevzplálo
závrať je v pohoří
díky jsou za málo
v hromničních zakříženích
cín cích už zhas
sehnutou travou
křižuje se kraj
a ohromená stavení
drancuje věžní bríza :
Obětuješ Izáka, sestro?
V mletém skle stojíš
Pro Charybdu Skyllu přehlédlas
Z pítek už po tři dny
teče krev
Ptáš se :
se zastřiženými letkami ?
Ano ! Už bylo ráno
a stále padala
ale dole, dole docela nic !
No, nestihli ji pojmenovat
neměla v sobě nic lidského
ale všichni hned věděli
co je zač
( ještě dýchala),
ale žádný
kde ji hledat
Však dodnes vídat zvířata
kterak ji
na neznámém místě skládají
ač hladová, z lásky
z jejího těla nevezmou
Prosím, nechte je být
jen za dveře
misku s kuropěnou vodou
postavte . . .
Slyšíte,
jak pijí ?
jak je možné, že jsem ji nečetla? to je úžasný text, uložím si jej... děkuji za něj, Matahajo*
24.03.2024 21:47:22 | Sonador
Milá Son, já děkuju tobě, jsi krásná bytost.
24.03.2024 21:50:39 | Matahaja
myslím, že je nás tady takových víc;) ...ale lehké rozpaky neutajím... hezký večer příteli drahý*
24.03.2024 21:56:23 | Sonador
Son, nemůžu souhlasit, jak jsi napsala v básni: K obrazu svému, připomínám tvá vlastní slova : jsi JEDNEČNÁ dívka s tichou ,konejšivou, ale velmi vidoucí duší.
24.03.2024 22:07:57 | Matahaja