(:-)... život dál utíká.

*~*~*
Tam na tom kopci v zámku žila
princezna a strašně milá
tatíček,byl mocný král
princeznu by rád provdal.
Holka ale není hloupá
sama po chlapcích se kouká,
zahradník,moc se ji líbí
ten bude můj a nikdo jiný.
On má tak krásně modré oči
za princeznou se otáčí,
vždycky ji dal růže květ.
A dál?
Dál?
To vám musím vyprávět.
Už se trochu smrákalo
a navíc pršet začalo
tak princezna domů běží
zakopla o hrábě,bác,
teď v blátě leží.

Tak nemůžu přijít
přece do zámku
utrousí teď poznámku,
kde jsi?
Zahradníku,pomóóóc
a pak s ním prožila noc.
Brzy ráno při rozbřesku
princezna,
snad rychlostí blesku,
do zámku hned doklusala
a tátu krále tiše poslouchala.
Ženicha jsem pro tě měl
ale dnešní noc jsem „oněměl“
vezmi si klidně zahradníka
ať si kdo chce co chce říká.
Tak zahradník
se brzy králem stal
když si princeznu za ženu vzal
tam na kopci v zámku žijí
chleba jí a víno pijí.

A dál?
Dál?
Tak ať to není bez konce
i jejich princezna
je celá po mamce,
vzala si však kuchtíka
no ano.
A život dál utíká.

~*~*~*~*~*~