Juliánova skála

 

Za vesnicí v širém poli

cesta uzoučká

chodí po ní denně panna

jak květ hezoučká

 

chodí po ní večer z rána

hledá svého Juliána

snad se přec dočká

 

Zepár jar už bude tomu

co jí srdce splet

Markéta ho milovala

pak jí zšedl svět

 

točil se za jinou sukní

proklela ho Srdce pukni

nechci tě vidět

 

Julián se ztratil v chvíli

nikdo neznal kam

Markétu hned vyplatili

tuctem trestných ran

 

Na pranýři krev a slzy

křičela, že ji to mrzí

za něj život dám

 

Smutný příběh měl by konce

neucelené

našlo se však po půl roce

tělo kamenné

 

Bludný balvan v lidském tvaru

odsouzený doufat v náruč

své vyvolené

 

Skála ještě srdcem tepá

v růžovém keři

však Markéta žalem slepá

nechce uvěřit

 

Slzami tu skálu skrápí

výčitky ji duši trápí

nelze tak dál žít

 

Za vesnicí v širém poli

je keř růžový

zda kamenná srdce bolí

nikdo nepoví

 

Markéta tam s Juliánem

zcelili se v bludný kámen

spojem žulovým

 

Za vesnicí v širém poli

cesta uzoučká

chodila tam denně panna

jako růžička

 

chodila tam večer z rána

našla svého Juliána

končí písnička