Na konci duhy

Chudý muž teskně podíval se na duhu
Slýchal příběhy, že na jejím konci ukrývá se zlato
Řekl své ženě a malým dětem :"Teď s vámi chvíli nebudu.
Ale spoustu štěstí přinesu nám za to"

Žena však nechtěla ho nikam pustit
"Zůstaň s námi a nehoň se za pohádkami."
"Zda báchorky to jsou chci právě zjistit.
Tak nečastuj mě hned svými nadávkami."

Vyrazil tedy muž hledat, kde má duha konec
Trmácel se dny, týdny, měsíce i roky
Zdolal kdejakou horu, les, řeku i kopec
Až nakonec před hrncem zlata zastavily se jeho kroky

Štěstím ten chudák ihned rozplakal se
Pak náhle před ním objevil se skřítek
"Hrnec jsi našel, ale teď ohlédni se."
Muž spatřil hrob své ženy i dětí a na něm kvítek

"Tak dlouho jsi konec duhy hledal
Tvá žena už děti uživit nemohla,
Když jsi se o ně ty nepostaral
A nakonec se sama žalem utrápila"

Muž se v slzách k zemi skácel
"Vrať mě zpět! Už nechci hrnec zlata."
Skřítek se jen usmál, mávl rukou a rázem...
Před mužem zas stojí jeho žena zlatá.

Vše vrátilo se zase pěkně zpátky
A když na nebi se objevily barevné pruhy
Muž věděl, že až projde vrátky
Nebude už více hledat konec duhy.