sedím na snadě, vidím tmu,
ruka se plíží a nevnímá,
odporuju svému pokušení
hra v kostky právě začíná.
sedím ve směru, vidím domy,
vesnice, města, stromy,
ačkoli nejsem mafiánem,
dnes jmenuju se Tony.
Tony je chlapík, nevzteká se,
on není nervní prase.
ačkoli nyní zase zdá se,
že měl by se vztekat zase.
až jednou budu zase Radek,
nebudu psát další řádek.
Vystrčím na svět bílý zadek,
a budu jak zářez v mase.
Rychle se píšou tyto řádky,
musím a nevím kam mířím.
Ani slovo už nevezmu zpátky,
jednou se s tím snad smířím.
Smířím se s tebou i s osudem,
budu jak Kofi Anan,
a až zase jednou spolu budem,
oloupej mě jako banán