Podzim

Rukou lehkou píši verše
o podzimních večerech,
o náladách předzimních,
které rád mám nadevše.

Vnímám listů barvu hravou,
cítím květů náhlou smrt,
odstín šedí rozeznávám,
sčítám stíny nad hlavou.

Smysly mé se zaostřují,
když zimy vláda nastává,
když kopců zeleň hrubě svléká,
a dnové se tím zpestřují.

Jako divák zvrhlých mravů,
pustou plání procházím,
všechen zánik obdivuji
a lítost háži za hlavu.

O hodinu čas se vrací,
vše je opět jak má být,
pocit skvělý nezakrývám,
jak léto svou moc ztrácí.