Stále spolu

"*"

"***"

Stejné sny

Noc co noc 

Stejná přání nad ránem

První okvětní lístky skrýváme

Pro vůně a záblesky ... co se vynoří

Záblesky hřejivé z máje

a vůně posečené louky 

Až příliš žhavé léto

Tóny zrání v podletí

Skončil podzim a je to málo

Sedíme každý v jiném rohu náměstí

Burčák se změnil v mladé víno

Den za dnem

Sen po krátkém dnu

Noc co noc ... delší za zrcadlem

Úsměv Grácie před chvílí 

Dotaz obvyklý:

"Píšeš ... nebo si čteš?"

Nejdřív mlčím a pak vyhrknu:

"Píšu ... na dva řádky."

Sykne:

"Jsem hrozně moc zvědavá."

"Píšeš zase jí ... nestydo."

Mlčím.

Hranu nepatřičně ostřím ...

"Je úplně stejná ... jako Ty."

Zavrtí se a zavrčí:

"Jako já a to Ti ... nestačím."

Cuká mi koutek

V duchu si říkám:

"Kolikrát ještě ...

se bude odehrávat milostné cvrlikání  

... výbuch sopky

... výlev lávy žhnoucí."

"Kolikrát ještě ...

se změní ve vášeň a milování."

Nevím co do mě vráží ... za nůž 

a utrousím mezi zuby:

 "Máš pravdu kotě,

není stejná, 

je mnohem ... složitější a mladší, 

je míň moudřejší."

"V sudoku jí občas ..  porazím."

 "Dnes s ní večeřím."

Vyskočí jako pružina ze starého otomanu 

a fistule se rozezní. 

"Mladší, hezčí a pevné poprsí Tě vábí syčáku 

... tak si jdi, zmizni, ztrať se." 

"O Tvé zálibě ... již doufám ví."

"Nebo jako já v minulosti ... zatím nic netuší."

Váhám s odpovědí

Dávám si dlouho na čas 

a jí to ještě víc rozdurdí. 

"Ty páprdo, otrapo, čepice šmoulí, 

vodníku bahenní ... vypadni!"

(Jen sojčí výrazy ... jako vždy.) 

Chytnu jí za lokty 

Pomaličku začnu svírat hruď 

Sevřu mnohem víc ... než vlastní sestřičku 

Zdržím o pár vteřin její hysterický smích

Vzápětí vzlyká (vzteky) několik minut

Nebrečí jak umí ... když chce 

Jen divadlo hraje 

Slza neukápne

Buší do mé hrudi

Kousnout umí

Krvácím

Kapky rudého deště

Skvrny na bílém pozadí

Koberci

"***"

Jak jí tak držím

Svalíme se na okraj pohovky 

Mlčím a ona je jak ... vyměněná 

Utržená puma ... ze řetězu 

 Vrčí potichu

Nelze však říct: 

"Tak rád bych vypadnul." 

(Lhal bych jí ... i sobě do očí)

Než se mi celé tělo orosí

Jako láhev od šampusu

Který jsme spolu ... před chvílí vybrali

Pocitů sdílíme víc a víc

Co říct

Nechceme zapomenout

Vše se nám ... spolu líbí

Ona je zkušená lektorka

Prostě starší

Stále v mnohém ... více a více lepší.

"***"

Co mě to napadá

Recituji z paměti 

Řádky, které jsem mladší a krásnější psal:

"***"

Slovo od slova 

Řádek po řádku

Jak jsme si i před měsícem psali 

Detaily

Všechny podrobnosti 

Co dít se bude dál 

Krev již nestéká 

Ona nevrčí 

Poslouchá vodopád slov

A začíná se usmívat

Snad si nemyslí vážně, že jí budu psát 

Slova o lásce

O tom, že mám rád 

Kdo by to s ní vydržel

Pár dní

Pouhý jeden den 

A zase mě kousek myšlenky ukousla 

"Au ... au."

Krvácím 

Potvora je to (sprostě) stále stejná.

 

"***"

PS:

Čtyřicet čtyři nocí

Mám sny o malé jabloni 

Sedmdesát sedm jiter

Saháš po malém jablíčku 

 Po jablíčku vysoko ve větvích

Které jsme v noci uviděli v koruně stromu 

Co mimo náš dosah ruky na jabloni září 

Krásné červené ... stále více zvláštní 

Takže jsme pochopili vskutku 

 Nelze na něj ... zatím dosáhnout

Ten sen je v Tvém i mém snáři

Zvláštní ... tolik nocí.

"***"

Ve snech vidíme jablíčko spolu. 

Je mimo dosah našich konečků prstů.

"***"

Pořád se červená.

Červená studem.

Tak jako ona. 

A mě se líbíš  ... stále víc Ty.

"***"

Co dodat ...

"***"

"*"