KNĚŽKA

Mladé děvče v Perunovi se zhlédlo
Do háje k jeho dubu chodilo
Záušnice slunce lesk, bosá noha v mechu stopu nechá
děvče v ženu, rituál, síla magie
Silnou kněžkou se stala, svému bohu se zavdala
Netušila, že její srdce jiný cit pozná
Outěšek nosila, syna plavého porodila
Muže svého za Peruna směnila, magii za pocel vyměnila
Sedmnáct jařin štěstí trvalo, pak válka, jak věc běžná
Zase k Perunovi chodila, za životy se modlila
Marné snažení, oba ve válce hlavu složili
Neunesla tento osud, pološílená do lesa vběhla
Smrt hledala, i děsivý nápad jak ji najít pojala
Vítr ve vlasech, sinalá tvář, nohy na mech nedosáhnou
Krkavec čeká, tělo duši pouští, shledání snad …