Když slova voní větrem,
má svět ....v dni tom,
vůni svou....barvu rozpitou ,
dlaní vzduch nabíráš...ke rtům,
svým ho přivádíš. ...vánek,
a rázem víš....že nespíš.
To štěstí. ..že jej cítíš. ..,
ochutnáváš a vnímáš svěžest.
Tedy vnímáš svět. .život. ..vesmír,
nespíš. ..netápeš. ..žiješ.
A všude barvy...všude život,
radost a náplň duše. ..tuha.
Usměješ se....tuhou tvou je touha,
konat co spravedlivé jest u Tvůrce.
Slova ve vánku ...vůně bez strachu,
že něco ztratíš. ..že usneš spánkem.
Spánkem bezesným. ..usměješ se...,
a cítíš jen.... srdce....ozvěna vůně.
Tolik barev ....život má ,
ochutnáš a poznáš. ....a toužíš..... tedy žiješ. ... .lamar.c