Anotace: láska mstí se na lidech
Vidím obraz smutné lady,
jak její vlasy splývají na šíji,
jak křehké řasy
slzy tvé vpíjí.
Jak pohlazením jediným,
dýku do srdce jí vrazil.
Jak navždy jeden život skončil,
jak přítel ji zradil.
Ten starý obraz
visí v komnatě dál,
ten dávný podraz
každý kdysi znal.
Dvacátý první únor 2015
přestalo pro jedno srdce slunce hřát,
krev na svých rukou máš
a ona-duše čistá, už navždy bude spát.
Vidím obraz smutné lady,
v očích tak prázdno má,
je to obraz lady Martinetty,
ve tvém srdci žije dál.
Na ten obraz dávno sedá prach,
čas to vše smyl
z tebe zbyl jen pouhý stín
sám sebe jsi s ní zabil.
Když nenacházíš místo pro své kroky,
když tvé štěstí odplulo s ní,
ubíhaly ti života roky,
životní chyba, dnes každý už to ví.