Veršovaný dopis

Dopis pro mého drahého, ztraceného přítele

Můj drahý příteli za okny noc

Ty chybíš mi stále více než moc

A když myslela jsem, že už to přebolí

Zase ve mně myšlenky zápolí

Můj drahý příteli, lituji činů

Tělo je nádoba plná splínů

V dřeň jsem sedřela života mapu

A tak od jihu k severu tápu

Můj drahý příteli, ve dví pukám

Před definitivností osudu lehce cukám

Každý den se mi kousek vrací

A s nocí se zase ztrácí

Doufaje v nemožné jiskřička naděje

Nikdo netuší, kam nás osud zavěje

A  v každém momentě trocha strachu

Minutu k zklamání a dvě ke krachu

Vše co se ztratí, prý najde se znovu

Ráda bych věřila každému slovu