Čest

Smůly hněv se na mne zlobí
pod náporem jdou už mdloby
z nepřízně všech činů mých
mizím jak z pode slunce sníh

Život teče mezi prsty
nebylo mi dopřáno
sejít z oné špatné cesty
a probudit se zas ráno

V to, kde se ráno probouzí
všichni ostatní, ti vzbouzí
ve mne pocit tranzu všec
neboť má cesta je pouhá čest