Lučištnice

Příběh tento je jako pohádka,
kde princezna chce si hrát.
Kde potká dívka rytíře,
kde rytíř má ji rád.

Pod postem mladé schovanky
mu stojí v pravý bok.
Tajně v bitvách ho provází,
co po dnech plyne rok.

Tu tiše jako jeho stráž,
jako páže tajně skrytá,
hlídá, kryje vlastní tvář
a duši lučištníka.

V srci šíp a v ruce luk,
tiše dívka dýchá.
Maskuje se jako kluk,
má varkoč lučištníka.