Sbohem Starý roku

Jsi vrásčitý jak stařena
a nikdo už tě nechce,
s věnem i bez věna.
Dal si nám toho hodně,
však málo, co jsme chtěli,
starosti, soužení, pohodu na neděli.

A odpusť nám naše volo-viny,
vždyť jsme jen lidi,
alespoň z poloviny.
Bylo by ještě hodně co říci,
však čas už se krátí,
zapalme svíci.

Buď tedy sbohem starče milý,
odcházej hrdě,
do zapomnění.
A s sebou si vem všechny nářky,
zanech tu úsměv,
bez přetvářky.