Polykáme své opilé modlitby,
když pod Jeho tváří blouzní šero.
Boží lid zase před drápy šelem.
To struny přestaly znít
a noc ještě stihla tu být.
Po trávě s anorexií
tanči, zkurvysyne, tanči,
jako baletka na jejím chmýří.
To struny přestaly znít
a noc ještě stihla tu být.
Těžko líbá se ostnatý drát,
když ze rtů zbylo tak málo,
slovo se vzňalo s tělem.
Tam struny přestaly znít
a noc ještě stihla tu být.
Po slzách ručkuje naděje,
citlivka z kotle snů.
Vůně holubičí, šat netopýří.
Tam struny přestaly znít
a noc poslední mohla to být.