Invicta 2024: Neporazitelný
Z noci, jenž mě přikrývá
Černé jak propast od pólu až k pólu
Děkuji jakýmkoli bohům, za to
Že jsem dosud neporažen
V tvrdém sevření osudu
Jsem nezavzlykal ani nekřičel
Pod údery nepřátel, má hlava
Krvavá je, ale neskloněna
Za tímto místem, hněvu a slz
Číhá jen hrůza stínů
A přesto hrozba, která je na dosah
Mě najde nebojácného
Nezáleží na tom, jak těsná je brána
Jak plná trestů, je kniha knih
Jsem pánem svého osudu
Jsem vojvůdcem, své duše
Postavím se, jakémukoli nepříteli
Který se rozhodl drancovat mou zem
Třeste se stíny v pozadí
Až můj zrak, na vás dopadne
Nezůstane kámen na kameni
Tak hluboko vás zašlapu do země
Jak hluboké jsou připraveny vaše kapsy
Ani zrno prachu nespatříte
Takový bude na konci můj hněv
Ani města, ani vaše obydlí
Nezůstanou ušetřeny
Zatančím si, na vašem popelu
Vaše matky, budou prolévat slzy
Tak jak to, naše dělají dnes
Hněv, který jste zaseli
Vtrhne do vašich chrámů
Děkuji jakýmkoli bohům, že mě vyslyšeli
Že pod údery nepřátel, jsem silnější a silnější
A všem matkám, dávám slib
Že žádný z vašich synů, nebude opomenut…
Inspirace: William Ernest Henley - Invictus / Amanati - Mohë Mohë
Ráda jsem si přečetla. A odcházím s pocitem, že netřeba Blanickejch rytířu - bohatě stačíš ty:-)
Každopádně, nevim proč, ale já vzpomněla na Barbara Conana:-)
Tak díky za tu asociaci.
Jseš SILNEJ*
07.11.2024 19:53:25 | cappuccinogirl
Ahoj, hezký komentář, myslíš silnej jako barbar... :-) . Spíš mě inspirovala ta báseň od William Ernest Henley - Invictus, a to co se kolem děje...občas je potřeba vystrčit růžky...
08.11.2024 09:25:23 | Darbe Sao