Zahradní dar

Toulám se klášterní zahradou,
sedám si a vstanu,
medailón na zemi křičí:
snad tu nezůstanu!
Někdo mě při modlitbě ztratil,
odešel a už se nenavrátil.
Toulám se klášterní zahradou,
už nejsem sama,
na krku medailón visí,
nad hlavou letí vrána.
Večer se schyluje,
čas na modlení,
hlavou mi láska putuje
a srdci zbývá snění.