Oběť

V svatební košili z bodláčí
rozedřu paty na polní cestě,

na hlavě závoj z trnitých keřů
k oltáři pokorně půjdu

prý obřad se dnes koná,
já jeho oběť jsem
a bijící srdce
bude z hrudi vytrženo

k poctě krvelačných Bohů
jsem snoubenkou

osudové zkázy Sodomy.

Rudá růže i bílá lilie
budou kvést
na mém opuštěném rovu
a papírový náhrobek

se roky vsákne do země,
která bude zpívat
o krutosti zatracenců
s opálovým nožem

oddělujícím světy
tady a tam,
tehdy teď a potom...

Ostří zbrocené krví nevinných
neupadne v zapomnění
navzdory zničení civilizace

dětí,
klanících se modlám
v nefritových maskách...