Už nikdy se nechci
posmívat žádné lidské tváři
Už vicekrát nechci
žádnou lidskou bytost soudit
Jsou možná kanibalská čela
jsou možná kuplířské oči
jsou možná žroutská ústa
Ale náhle
z přidušené řeči
povrchně souzeného
z bezmocného cukání ramen
zavála něžná vůně lip
naší vzdálené blažené vlasti
a želel jsem svého soudu
I v sebekalnější tváři
čeká Boží světlo, aby vyšlehlo
Lačnící srdce si naberou kal
A přece v každém
zrozeném člověku
máme slib, že se nám Bůh vrátí
Franz Werfel (1890 - 1945)
19.09.2007 17:56:00 | Lota