Mesiáš
Mesiáš
temnými ulicemi
duše si zvyká
tíživé rezignaci
jiskra talentu
zhasínala
Bylo mu šedesát
cítil se jako stařec
bez nadějí
věděl
že v bludišti
života
je těžko
Vracel se
do svého
nuzného bytu
otevřel dveře
jeho zrak zastavil
u velkého balíku
"Duchovní oratorium"
Čekalo jej zklamání
v nadutých výkřicích textů
lhostejně listoval
dokud nedospěl
ke slovům
"Věřím, že Vykupitel žije,
radujme se, aleluja!"
Navlékl dny uplynulé
jako prsten okázalý
na prst šťastných vzpomínek
jež nikdy nezklamaly
a jako smyslů zbavený
začal psát
notu
za
notou
psal
celý den
a
noc
vznikla
partitura
k slavnému
oratoriu
Mesiáš
Rok 1741
Georg Friedrich Händl
* * *
Komentáře (16)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Charlottko, jsi velká umělkyně. Tělem a hlavně duší. Děkuji šťastné náhodě, která mi Tě přivála do cesty.
20.01.2008 18:50:00 | Ludmila Ježová
radujme se jednou přijde potopa a Noemova archa nám nepomůže, neboť který z nás není hříšník?
04.10.2007 15:39:00 | whiolet
Myslím,že píšeš tak akorát..ani málo,ani moc a o to je pak krása překvapujícího nápadu a jeho zpracování větší.Většinou nehodnotím a nepíšu komentáře,ale k Tvému dílku tady jsem nucen opatrně zatleskat abych (nerušil) a vykřiknout B R A V O !!!
24.09.2007 22:25:00 | Těšínský
Milá Loto ....Opravdu Ty jak něco napíšeš tak to s člověkem moc zacloumá . Píšeš málo ale jak už něco napíšeš tak to -sedí- jak říkáme u nás doma.
I ten námět je dobrý , na partituru je hrozně málo básní... myslím duchovních . Opatruj se a hezký den Ti přeje Jirka Kavec
24.09.2007 09:11:00 | kavec
...vrátit se ke vzpomínkám...
jen někdo dokáže napsat oratorium,
odpustit a smířit se však může každý...
Jiří senior
24.09.2007 06:53:00 | j.c.