Panna v dlani Ježíše

Hluboký hrob ne hřbitově
a stále níž se propadá.
Hle, dívka často na tom hrobě
pláče a hořem uvadá.

Nikdo ji, chudou, nepotěší,
nikdo ji tváře nehladí.
Zdrceně hlavu k hrobu věší.
Kdo smutek její zahladí?

Po jedné světlo proletuje
kol hrobu jako bílá laň.
Nežli se, smutná vzpamatuje,
uslyší tiché : " Dívko, vstaň !"

Pán Ježíš stojí vedle panny
a kyne vlidně rukou vstřic:
"Jaké to svírají tě rány,
že zakrýváš svou bledou líc?"

.."Rodiče jsem tu pochovala,
zůstal mi bratr - těšitel.
abych zde sama nezůstala,
Však brzy on též odešel."

.."Neplač , má dívko, v krásném létě."
praví Pán Ježíš vlídně k ni:
.."Hledej si bratra v širém světě !"
a v kukačku ji promění.

Od těch dob létá poli , lesy ,
na stromy sedá , na luka.
.." Bratře můj drahý, kde jsi , kde jsi ?"
hledajic bratra , zakuká.