Boží úkol
Taková krása, hvězdy na nebi,
viděl je někdo už z blízka?
Kolik let už přežili
za oknem, ach jak se blýská.
Kolik jich jen může být?
Chtěla bych to vědět.
Anděl strážný je měže sít
a přesto zůstanou sedět.
Mají krásnou barvu zlatavou
a jak se třpytí jen.
Měly někdy barvu jinou,
barvu jak oheň ten?
Zkoumal to někdy někdo už?
Nevěřím vám, že ne.
Když skákal v noci přes kaluž,
vždy ho něco napadne.
A kolik jich je dohromady,
všech v celé velké galaxii.
To chtěli byste znát,
já se ptala mnohokrát.
Odpověď jsem neslyšela,
věřte nelžu vám,
i když jsem se pokoušela,
spočítal je sám.
Kolik jich je nevím dokud...
a nyní mě
stíhá těžk osud
ptáte se jaký osud mám?
Vždyť nevím ani já sám.
Bůh mi ho předurčil,
seslal na mě hvězdy,
abych se poučila,
neohrnout nos nad těmi hvozdy.
Co čeké mně teď?
To nevím já,
bože, jen leť -
honem - leť dál...
Nechci žádný trest,
já polepším se snad,
nevymášlet žádnou lest abych neměl hlad.
Nevěříš mi? Věř.
Já darebák možná jsem,
ale slovo držet umím.
Neboj není to žádný lem,
co navlíknout ti smím.
Chtěl bych se polepšit,
proč jen mi nevěříš?
Chci důkaz ti dát
a ne se schovávat v skýš.
Tak zkus to se mnou,
nebudeš litovat,
vylezu na skálu strmou
a budu počítat.
Hvětd je na obloze mraky,
každého zajímá kolik jen.
A když mi dáš proky,
spočítám je všem.
Tato hvězdy už tu jednou byla.
Tu jedinou si pamatuji.
Už sem si ji přece skryla,
pod všechny ty střechy.
Že by jiná byla to?
To není možné,
Kolik je svatá dobroto,
kolik jich tuještě je?
Hodně, hodně moc.
nechceš někoho na pomoc?
Však hříšníků ve světě je dost,
dal by se z nich stavět celý most.
Už je mám, mám je všechny,
to ani není možné snad.
Dát je do jedné bedny.
Ať neodplují na zimní chlad.
Propustíš mne, pane můj.
Co dělal bych teď?
Splnil jsem už úkol svůj,
tak pospěš, jen poleť.
Už je mám všechny sečtené,
neunikla ani jedna.
A v jedné bedně zamčené,
na kterou si múza sedla.
Neotvírej ji, to ne
Uletí jich dost.
Co teď se mnou bude,
když není žádný host?
Nebudu je znovu počítat,
jiný úkol vymysli si.
Město toho bedny otvírat,
jak Napoleon kdysi.
Ty stále zlato nenacházíš,
není to chyba má,
že po schodech božích scházíš,
jak Athena proslulá.
Spočítat lidi na Zemi?
to po mě nemůžeš chtít,
kdyby alespoň pomohls mi
začnu si té ctít.
Komentáře (0)