Tlukotu mého srdce

Všem nemocným, trpícím bolestí
ať už bezdůvodně či za své neřesti.
Já patřím k druhým a lituji teď
v záchvatu utrpení vyřčených vět.
Zloba má silná, to strašlivé zlo,
přálo ti poznat, jak chutná dno.
Za všechno ponížení a intriky
hněv můj byl silný a veliký.
Bůh ve své moudrosti obrátil kletbu,
já poznala, co čeká mě, když lásky nedbu.
Můj život potemněl na několik let,
dokud jsem nevzala svá slova zpět.
Znavená životem ulehla jsem,
ze sna mě probudil nicoty vjem.
Naděje odpuštění a pokory
spustila na čas své závory.
Podivný sen dnešní noci zdál se mi,
obklopená jsem byla trny a růžemi.

Pro tebe lásko, co při mě jsi stál,
žila jsem den po dni a žiji dál.