naostro

před Tebou klečím
křoví a skrýše jsem opustil
fíkové listy odložil

hanbu mou
obnaženou
zakryješ suknicí
koženou

srdce by teď chtělo
schovat se zas
v suknici ke křovím
doplnit suknici fíkovím

před očima mám Beránka
nevinného
svlečeného
pro mne z kůže staženého
do hloubky obnaženého

na Tvojí počest, Beránku Boží,
do svatby, než mne zahalíš bílou
chci před Tebou chodit
jen v Tvé darované suknici
NAOSTRO