E=mc2

Člověk slyší,
člověk vidí,
člověk žije,
avšak necítí.

Žiju penězi,
žiju láskou,
žiju světem,
žiju krásou.

Člověk slyšící,
člověk vidící,
vidí okolo cit?
vidí okolo lásku?

Člověk pláče,
člověk brečí.
Vidí krásu?
Vidí bolest?

E = m.c2
Tak tvoříme Boha,
naší vlastní rukou,
naší vlastní silou.

Existuje bůh?
Je něco výš?
Jestli je...?!

Tak jsme již dávno,
překročili cestu,
kterou on
nám vyšlapal.

Bože odpusť mi!!!
Bože já žiju! Já nehřeším!
Bože já miluju! Já to CÍTÍM!
Bože odpusť mi!!!
Já žiju, já nehřeším!