Být stejný

Utichá chrám hospodina,
přichází kněz našeho vyznání,
šance pro nás již není jiná,
Hus nám daruje poznání.

Zahrála hudba svatá,
zpívala šlechta i chudina,
varhany pějí motet i cantata,
vše sedí jak u stolu rodina.

I kázal mistr Jan,
jazyk jak břitvu ostrý měl,
kdyby slyšel ho Ir či Dán,
každý by mu rozuměl.

Utichla mše i kázání,
zaznějí poslední kněží slova,
přichází těla dávání,
nikdo se před Bohem neschová.

Konečná píseň zazněla,
v ulicích zas usíná spodina,
šlechta zpět na zámky odjela,
ve víře naděje jediná.