Střípky žalmu 22

Bože můj, Pane můj, proč si mě opustil?!
Volám o pomoc a ty mlčíš.
I přesto Tě stále miluji,
protože své Slovo vždy dodržíš,
když si mi slíbil svou věrnost.

Já si však připadám jako špinavá krysa,
jako ztělesnění všeho proklatého.
Lidé se mi smějí přímo do obličeje:
„Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe.“

Bože, vždyť Ty jsi můj život.
Ty si mě nechal odkojit z těla mé matky.
Já ten tlak úzkosti ale nevydržím.
Bože pomoz! Lidé mě opustili.

Děsím se brutálnosti popravy, co mě čeká.
Potím krev a nevím, kdy to skončí.
Hospodine, buď mi stále blízko…

Noc v Getsemane…smrtelný zápas
s mocnostmi zla…Jidášův polibek smrti…
…zatčení…křivé obvinění…křížová cesta…
…pahorek zvaný „Lebka“ (Golgota)…

Římská popravčí četa mě svléká do naha.
Bičování měla být jen krátká „předehra“…
Silné železné hřeby probíjí mé zesláblé končetiny
a já budu několik nekonečných hodin bojovat…
za Tvoje spasení, hříšný člověče…

O šest hodin později:
„Je dokonáno!“…“Otče, do Tvých rukou
odevzdávám svého Ducha.“

O dva dny později (neděle brzo ráno):
Prázdný hrob…vystrašení učedníci…
…série osobních setkání s živým Ježíšem…
…řetězová reakce obrácení hříšných lidí…