A v pokrm se nám dal

A v pokrm se nám dal

Utrpení každodenním chlebem
a Naděje je hvězdou,
která nám nedá zahynouti.
Slunce popelem zakrylo
svou tvář
a Láska v každodenním umírání
nachází sílu
k zítřejšímu milování
do posledního dechu,
do poslední kapky krve
a srdce znavené
zve k poslední večeři
kdy ví, co čeká je.
PROMĚNĚNÍ,
které mu předchází ,
zrada - bolest a utrpení,
rána k ráně
kladivem osudu
na kovadlině lidské malosti,
mohl by odejít v hořkosti,
ale jen řekne:
Odpust jim, nevědí, co činí,
a mým proměněním
stanou se jiní.