.......
Jsi pláčem mých bezesných nocí
Slzou kterou nemohu zastavit
V přicházejících krocích plíživé smrti
V tom zemním hrobovém tichu v němž ležím
Vzdálen od tebe tvým stálým mlčením
O všechno co mohu nazvat láskou
Každou minutou a sekundou
Něčeho co matně připomíná život
Obrazem i slovem co nejde vyslovit
V průčelí opuštěných chrámů
Bez víry a naděje o jejím navrácení se
Mezi ty co doufají a modlí se
Celou svou duší a srdcem za Tvůj návrat
Do tohoto zemského království ...
Jsi něčím ztraceným a znovu nalezeným
Alespoň ve snech překrývajících pustotu reality
Promarněných okamžiků
Ve kterých tě marně hledám
A poslouchám jestli tvá božská Slova
Nezačnou ke mě hovořit
Jazykem touhy a lásky kterému alespoň
...............................trochu rozumím ...
Je umlčená půlnoční hodina
Prázdná slova mlčení zase neodpovídají
Ani nepadá pro povzbuzení velká hvězda
Co by hledajícímu řekla
Že tam někde Jsi
Velký a Jediný ...
Bůh mého stálého
hledání ...
Tvé básně jsou čím dál hlubší a dokonalejší, nelze jim nic vytknout, snad jen že... takhle krásně to nikdy nebudu umět. Jana
06.05.2009 23:10:00 | labuť