Snad se Pane nebojíš?

Co se to děje jen?
Třese se nebe, třese se zem.

Tvůj nezdárný syn se vrací domů,
za zadkem armádu nesmrtelných démonů.
Každý syn potřebuje otce,
jako otec potřebuje syna.
Zní to tak sladce,
valící se ohnivá lavina.
Miluje ten pach spáleného peří,
i praskot kostí těch co věří.

Snad se Pane nebojíš?
Tvá vlastní krev je ti o něco blíž.

Pospěš, již přešlapuje u brány,
přijď políbit jeho hluboké rány.
Každý syn potřebuje otce,
jako otec potřebuje syna.
Divoký pes vypuštěný z kotce,
chytla jej krvelačná slina.
Z andělů si udělá kurvy,
vyval své vševědoucí bulvy.

Pozvi jej do svého domu,
vyrve srdce každému zvonu.

Zachutnala mu svatá krev,
Petr houpá se na provaze ze střev.
Každý syn potřebuje otce,
jako otec potřebuje syna.
Obětí ucítíš krátce,
Tvá smrt je Tvá vina.
Necháme jen vydrancovaný dům,
tělo Tvé pak podáme psům...